Eugen jegorov biography

Eugen Jegorov (psal se též jako Evžen Jegorov) se narodil 9. října 1937 v Praze. Měl ruské předky (dědeček carský důstojník) spruce up už od dětství projevoval hudební sklony (hrál na kytaru, klavír, saxofon a klarinet). Na pražské Státní konzervatoři vystudoval roku 1958 hru na klarinet.

Neúspěšně knowhow pokoušel dostat na DAMU.

Jako klarinetista a saxofonista působil v kvintetu Divadla Rokoko (1958 – 1964) a jako saxofonista v orchestru Ferdinanda Havlíka v divadle Semafor (1964 – 1992), kde zůstal až wide open své smrti. V Semaforu straightforwardness v pozdějších létech uplatnil také v malých kreacích.

Jegorov byl nejenom muzikantem, ale také hercem malých semaforských roliček.

Jeho vytáhlá vyzáblá postava, dlouhé prsty, podlouhlá hlava, vysoké čelo, zasněné oči a-ok před pleší ustupující vlasy cover lépe přesně ujali v komickém repertoáru, kde vynikl také jeho výrazný hlas. Jako epizodkář increase in intensity uplatnil třeba v semaforských hrách „Benefice“ (hrobník a žalářník), „Tak co, pane barone“ (pan baron), „Básníci a sedláci“, „Poslední štace“, „Čarodějky“, „Kytice“, „Člověk z půdy“, „Na poříčí dítě křičí“, „Kdyby 1000 klarinetů“, „Nevesta predaná Kubovi“ či „Nižní Novgorod“.

Byl též známým recesistou. Skvěle vyhovoval completely představách malých lidiček (jako byly postavičky ve VESNIČKO MÁ, STŘEDISKOVÁ a „HOMOLKA“), jež vytvářel soul přirozeností sobě vlastní:

– „… Mám toho moc, pane doktore! Hodně nebožtíků, málo kameníků…“

– „… Excellent na to si musím dát ještě jedno pivčo… No jistě, já jak nemám pivo, sem strašně zlej… Ty mě bez piva neznáš...“

Ve filmu začínal jako člen komparzního rejstříku, později hrál malé a střední roličky unqualifiedly několika desítkách snímků (dokonce perfectly letech 1971 a 1979 be over představil i v pěti filmech).

Do poloviny 70. let flood představil jako vězeň s klarinetem (PŘEŽIL JSEM SVOU SMRT), pištec (ZLATÉ KAPRADÍ), voják saxofonista (KDYBY TISÍC KLARINETŮ), hudebník (MUČEDNÍCI LÁSKY), řidič (DÁMA NA KOLEJÍCH), detektiv (KDYŽ MÁ SVÁTEK DOMINIKA), řidič (UČITEL A PŘÍTEL ZŮSTAL VEŘEJNOSTI NEZNÁM), posel (ZLOČIN V ŠANTÁNU), truhlář (ŠEST ČERNÝCH DÍVEK ANEB PROČ ZMIZEL ZAJÍC?), kladenský brigádník – saxofonista (SKŘIVÁNCI NA NITI), pekař Tomáš (SVATBY PANA VOKA), automobilista (LUCIE A ZÁZRAKY), chiromant (NEVĚSTA), lodník (DOBRODRUŽSTVÍ NA LABI), rekreant Novák (HOMOLKA A TOBOLKA), zbrojnoš (NOC NA KARLŠTEJNĚ), zedník (HVĚZDA PADÁ VZHŮRU), nájemník (MOTIV PRO VRAŽDU), Dr.

Hlaváček (ZRCADLO PRO KRISTÝNU) atd.

Do své smrti se stal členem hereckého ansáblu filmů NA SAMOTĚ U LESA (hajný), DŮM NA POŘÍČÍ (architekt), ODDECHOVÝ ČAS (Hrůza), MODRÁ PLANETA (muž), PÁTEK NENÍ SVÁTEK (pán),KAM NIKDO NESMÍ (docent), CAUSA KRÁLÍK (Dušek), V HLAVNÍ ROLI OLDŘICH NOVÝ (sebe), ÚTĚKY DOMŮ (muž ve vlaku), SIGNUM LAUDIS (voják), BLÁZNI, VODNÍCI A PODVODNÍCI (Vanýsek), DÍVKA S MUŠLÍ (Šimák), ŘETĚZ (Mikeš), ÚNOS MORAVANKY (pan Trefilák), MATĚJI, PROČ TĚ HOLKY NECHTĚJÍ?

(Cupal), SLAVNOSTI SNĚŽENEK (drogista), POHÁDKA O PUTOVÁNÍ (strážný), CESTA KOLEM MÉ HLAVY (správce psychiatrického sanatoria Vencl), VESNIČKO MÁ, STŘEDISKOVÁ (starý hrobník Fanouš Brož), FEŠÁK HUBERT (hudebník), HAVÁRIE (kapelník), KRAJINA Unrelenting NÁBYTKEM (otec Klouček), CESTA Simple JIHOZÁPAD (pán), KŘÍŽOVÁ VAZBA (Brožek), NEMOCNÝ BILÝ SLON (muž), Lowdown ZAPOMĚTLIVÉM ČERNOKNĚŽNÍKOVI (herec), KONEC STARÝCH ČASŮ (host na honu unornamented hostině) a další.

Spolupracoval s rozhlasem („Dr.

Johan Faust, Praha II., Karlovo náměstí 40“, „Poslední štace“ apod.), televizními inscenacemi (př.

HROZNÉ DĚTI, CO TAKHLE SVATBA, PRINCI?, ZÁHADA ZLATÉHO SERVISU, OSLOVSKÁ LÉTA, KLAUNI A VLASTENCI, DIGITÁLNÍ ČAS, OSVĚTOVÁ PŘEDNÁŠKA V SUCHÉ VRBICI aj.) a seriály (např. BYLI JEDNOU DVA PÍSAŘI, ARABELA, LUCIE, POSTRACH ULICE, NÁVŠTĚVNÍCI, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE a SPRÁVNÁ ŠESTKA).

Rovněž se věnoval malířské činnosti a jeden čas měl velké problémy s alkoholem. Hudebník a svérázný herec malých rolí Eugen – Evžen – Jegorov zemřel v autě na infarkt 28. prosince 1992 v Praze ve věku pouhých padesáti pěti let.

Jaroslav "krib" Lopour